Dějiny farnosti

Dějiny farnosti

DĚJINY DUCHOVNÍ SPRÁVY UHERSKOBRODSKÉ

Z farní kroniky, založené 1898:

„K duchovní správě Uh. Brodské přifařeny nyní kromě města též obec: Havřice a Prakšice. Roku 1902 čítá město 4076 katolíků, Havřice 1021 a Prakšice 885. Kdysi byly přifařeny též: Bánov, jenž r. 1784 samostatnou duchovní správu obdržel a Březová, jež téhož r. 1784 se vyfařila.[1]

Kdy založena fara v Uh. Brodě s jistotou se neví, aspoň neděje se před r. 1289 nikde žádná zmínka. Až v roce tomto teprv nazývá se jistý Bertold z Tykvic, notář Gerharda z Obřan „farářem krajiny Brodské“. Kterak stal se tím farářem, nelze o tom jisté zprávy podati. Má se za to, že tenkráte byla v Uh. Brodě jakás prebenda patřící pod patronát probošství u sv. Mořice v Kroměříži. Zdali prebenda byla již také farou, nedá se zjistiti. R. 1350 objevuje se co prebendář kanovník Niklas, co stálý farní vikář, ale r. 1356 Jan, syn zdejšího měšťana Hensliana, mimo něj co „subdiakon a soukřesťan“ jakýsi Miroslav. R. 1363 nazývá se tu vikářem jistý „pán“ Henslín, r. 1395 jistý Jiří.

R. 1428 vrhli se na Uh. Brod Táborité, Sirotci a Pražané pod náčelnictvím Prokopa Velikého, Prokůpka a Jana Tovačovského, dobyli Uh. Brod a vydrancovavše kostely, fary, panské dvory, sklepy zdejšího okolí s hojnou kořistí dílem zase do Čech, dílem do Slezska, by i tuto zemi vyplenili. Pobytí husitů v městě mělo za následek, že i zde sekta ta nalezla přívrženců.

R. 1469 propůjčil biskup Olomoucký kroměřížský kanonikát i s prebendou Uherskobrodskou, když dosavadní prebendář Sigmund Kalivodaza Švábenic obého se byl vzdal, dosavadnímu faráři v Litovli Mikuláši Forsterovi. R. 1487 byl zde ale již farářem brněnský kanovník a arcikněz břeclavský Jan Huska, jenž na rozkaz Tobiáše a Benedikta pánů z Boskovic Dějiny Čech Aeneaše Sylvia z latiny do češtiny přeložil. Jakmile přívrženec pikardistů Jan z Kunovic Uherského Brodu pánem se stal r. 1506, odňal patronát kapitole kroměřížské. Jsa žalován proto proboštem a ku navrácení práva patronátního odsouzen nejen že neuposlechnul, nýbrž tím více o šíření se sektářské obce se zasazoval, že r. 1548 mistrem Mikulášem Forkem vystavený bratrský dům svoji modlitebnu i pastory měla, z nichž prvním byl r. 1526 ordinovaný Gallus (roz. v Horažďovicích v Čechách), jenž od roku 1531 do r. 1535 v Uherském Brodě byl a zde zemřel.

Od té doby již nečiní se žádná zmínka ani o katolických službách Božích ani o nějakém katolickém správci duchovním. R. 1624 byli všichni nekatolíci s pastory i s pánem Maximilianem z Kounic, jenž do Uher se odebral, vypovězeni a shledáno, že r. 1630 jen 10 katolíků v městě se nalézalo. Z listu stížnosti Františka Wenckého, jenž od r. 1644 zde farářem byl, jde najevo, že i v tu smutnou dobu zde byli tři faráři, z nichž třetí Jan Hertlín se jmenoval.

Přiřkla Konsistoř patronát Kroměřížské kapitole, jež ustanovila zde farářem[2] Františka Wenckého r. 1644. Spory nanovo vzplanuly. Ze stížnosti farářovy ke konsistoři r. 1645 podané dovídáme se, že byl pronásledován a v příjmu ztenčován jak od měšťanstva, ta i od vrchnosti, že mu purkmistr a starší řekli, aby se vrátil do Kroměříže. Na žalobu farářovu a protižalobu purkmistra a rady vydala konsistoř 22. června 1647 takovou sentenci, ve které uvádí, že spíše duchovnímu správci desátky se dávaly. Rozhoduje, že se desátky Janu Frantičku Wenckému patří.[3] Na to město prostřednictvím své vrchnosti předložilo věc královskému úřadu, který 10. září 1647 oznámil by faráři nikoliv desátek než toliko třicátek, jakž bývalo se dával. Konsistoř na prospěch farářův ničeho nepořídila, vynesla skutečně r. 1650 nad městem církevní klatbu. Za zvonění všemi zvony, při všech hořících svících ohlásil Jan František Wencký, že jest vůle konsistoře, by pro neposlušnosť přestalo v městě přisluhování sv. svátostmi. Zvony umlkly na plných sedm let.

Jan František Wencký byl odtud vyzdvižen. Na jeho místo dosazen za administrátora Jan Petr Petrucius. Byl tu živ za svůj kanovnický plat. I administrátora Jana Petra Petrucia všelijak pronásledovali. Petrucius vzdal se fary uherskobrodské r. 1652 a na jeho místo dosazen kurát Tom. Ign. Skalický. Čteme o něm, že obrátil na víru katolickou 15 nekatolíků. Konsistoř oznámila svůj záměr, že i hodlá zaříditi samostatné děkanství dopisem ze dne 5. června 1653 držiteli panství. Klatba a spory trvaly dále.

Z rozkazu císaře Leopolda zrušena byla r. 1657 církevní klatba a když 1. ledna 1658 ujal se správy zdejší fary kroměřížský kanovník Jan Václav Polontius, dovídáme se z jeho zprávy[4], kterou zaslal konsistoři, že fara je prebendou kanovníků kroměřížských, že spory ještě trvají, že jemu jen málo desátků se dává. Měšťané ani po zrušení církevní klatby k desátkům nepřivolili. Jan Václav Polontius, vida nemožnosť svých farníků nákladem svým farní kostel opravil, klenutím opatřil, a proň nové varhany zbudoval. R. 1675 zemřel Jan Václav Polontius a kníže biskup collator dal 24. května 1675 dosavadního faráře ve Švábenicích Jiřího Obročného, roz. z Příbora, a když tento povýšen 1678 do Uh. Hradiště, dne 7. září 1678 dosavadního[5] vlčnovského kurátora Václava Halámka, kroměřížského kanovníka, roz. z Vizovic investovati. Za něho byla dne 3. a 4. srpna 1682 ganerální visitace, již zde odbýval Olom. suffragán hrabě z Breunerů. Děkana Halámka a s ním i celé město stihlo hrozné neštěstí dne 14. července 1683.

Další faráři, z většiny děkani byli: 11. října 1683 Mikuláš Hlavička, posledně ustanoven od biskupa. Na to již od Dominika Ondřeje z Kounic ustanoven či presentován 5. června 1704 Gottfried Neuhaus, 4. července 1704 Jan Trchalík, za děkana povýšen. Za něho po přestálem moru vystavělo 13. května 1718 kapličku[6] město Nejsvětější. Trojice. Kaplička ta cesekrována (?) zároveň se starým kostelem a nalézá se doposud za starým farním kostelem. R. 1733 dostaven farní kostel a farní budova nynější hrabětem Maximilianem Oldřichem z Kounic. Trachlík zemřel 10. 10. 1739. Dne 16. listopadu 1739 presentován Jan Khell. Zemřel 31. června 1748. Po něm následoval 1748 Jan Schusterle, za něho zřízena kaplanská expozitura v Bánově dne 22. února 1753[7]. Po něm následoval Rudolf Drahanovský rytíř z Pěnčína.

Roku 1784 obdržely Bánov a Březová samostatnou duchovní správu. 1789 nastoupil Václav Mořic Lipka. Za něho císař František aby si opatřil k vedení války potřebných peněz - v největší finanční tísni - nařídil by všechno stříbro a zlato jež v jeho říši se nalézá bylo odvedeno k ražení peněz. Z farního kostela odvedeno všechno stříbro až na monstranci, kterouž zakoupil Maximilian Oldřich z Kounic - Rietberku r. 1733, pak ciberium, 3 stříbrné (...) s patenami, kříž s ostatky sv. kříže, nádobku na sv. oleje a patenu ku zaopatření nemocných, kteréž předměty měšťané vykoupili. Za odvedené stříbro obdržel kostel náhradou dvě dvorní komorní obligace. Farář a děkan Lipka + 30. ledna 1812. Po něm: 1812 Jan Batia, 1822 Matěj Kilian. Po něm nastoupil 1824 Anton Neuman, 1838 Jan Waldsteiner - za něho r. 1850 zakoupen státní úpis pro farní beneficium. Od Roku 1848 a sice od 1. listopadu na základě patentu ze dne 4. března 1849 minist. výnosu ze dne 27. června 1849 vykoupeny desátky a splatili: Panství, Město, Havřice, Prakšice, Bánov, Suchá Loza, Bystřice, Březová 35. 303 zl 89 kr.

Po něm následoval František Knapp od 1859 do 1881 farářem, pak děkanem, arciknězem v Uherském Brodě. Od 1881 kanovníkem, pak praelatem u sv. Anny v Olomouci, 1897 na hřbitově v Uh. Brodě pochován byl.[8] Za něho vystavena r. 1860 kaple na hřbitově. R. 1880 dal zapraviti do oltáře zadního po epištolní straně, na němž jen obraz Panny Marie se nalézal, sochu Panny Marie Lourdské se skálou a Bernardinou na svůj náklad. Roku 1881 za něho vystavěna věž farního kostela. Testamentárně odporučil vld. p. Fr. Knapp faře uherskobrodské obraz své osoby veliký. Po něm následoval D. p. Anton Buchta investován 1881. Po něm následoval Jan Parobek. Dne 13. května 1891 investován na faru uherskobrodskou. Zemřel co farář a děkan v Uh. Brodě dne 15. listopadu 1899. R. 1891 provedl opravu kostela sbírkami ve velkém.

Po něm následoval Jan Fidler investován na faru uherskobrodskou dne 28. března 1900. Dne 9. listopadu 1901 jmenován viceděkanem pro děkanství Uh. Brodské. Po nastoupení svém přičiňoval se opravu sešlé již budovy farní i hospod. stavení, což se mu podařilo, ježto jak patron vysoce roz. Pán Václav hrabě z Kounic tak i zástupcové obcí s ochotou ku opravě povolili. R. 1903 dána všechna okna nová v celé farní budově, zřídil elektr. zvonek. Děkan Jan Fidler odešel na odpočinek 1. března 1920. Usadil se ve vlastním domě v Uherském Brodě na Mariánském náměstí.

Farářem po něm se stal Jaroslav Hlobil. Narodil se 1880 v Tištíně, pol. okres Přerov. Na kněze byl vysvěcen 1903 v Olomouci od p. arcib. Dr. Theodora Kohna. Za světové války byl polním kurátem. Poslední dvě léta byl divizním farářem. 1/3 1920 byl poslán za administrátora do Uherského Brodu (tedy na jiný patronát), kde byly církevní poměry velmi bouřlivé. Farářem jmenován od 1. 7. 1920.“

 

 

Z publikace „Uherskobrodská farnost ve XX. století“ (2005):

20. století
P. Jaroslav Hlobil farnost brání jak proti odstředivým vlivům duchovním, tak proti vnějším tlakům politickým i ekonomickým. Život farnosti vyčleňuje z veřejného života až hrubý nástup totality na konci 40. let. Dominikánskému řádu je zabráněno v činnosti, majetek farnosti téměř zcela zabaven. První náznaky uvolnění přicházejí až po nástupu P. Josefa Vrany a dále v prvním období působení P. Stanislava Sedláka, kdy ovšem přicházejí změny nejvýznamnější, změny spojené s II. Vatikánským koncilem (1962 - 1965). Normalizace v letech 70. přinesla další hořké plody odcizení života farnosti a života města, ale změny k lepšímu se nedaly zabrzdit. To se projevuje již v letech 80. a zvláště na jejich sklonku, kdy ve farnosti působil P. Karel Jašek. Celá společnost se radovala ze znovunabyté svobody v r. 1989. I život farnosti a města se začíná rozvíjet s novým elánem. Oprava obou kostelů, zvláště znovuotevření kostela klášterního, je snad tou nejvýznamnější událostí v počátku 90. let. Na jejich konci, před vstupem do století XXI., přichází do farnosti opět kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie, kterým svůj bývalý dům čp. 13 na Mariánském náměstí odkázal již v r. 1928 P. Jan Fidler. Tak se jeho odkaz, i přes zábrany dvou hrozivých totalit XX. století, ve své době naplnil a v naší době pokračuje.

Farnost během posledních více než 100 let navštívily významné osobnosti. Jsou to především: arcibiskup Dr. Theodor Kohn (1898), arcibiskup Antonín Cyril Stojan (1921), Dr. František kardinál Tomášek (1968), arcibiskupové František Vaňák (1991) a Jan Graubner (1992, 1997, 1999), prefekt kongregace pro biskupy Bernardin Gantin (1996) a papežský nuncius Giovanni Coppa (1995, 2000).

Do farnosti připutovaly také významné ostatky svatých. Takové setkání se sv. Václavem proběhlo v r. 1994, se sv. Vojtěchem pak v letech 1947 a 1997.

Farní chrám i farní budova prodělaly během posledního století řadu stavebních oprav. Z důvodů válečné rekvizice byly také z věží sundávány nejen zvony, ale třeba i měděná krytina, rýny, hromosvody. Restaurovaly se sochy i obrazy. V r. 1934 byly do farního chrámu zakoupeny nové varhany a slavnostně vysvěceny za přítomnosti významného varhanního virtuosa B. A. Wiedermanna.

 

Volně doplněno:

21. století

Po P. Vojtěchu Daňkovi byla v první dekádě nového století přidělena duchovní správa farnosti P. Františku Královi. Mezi nejdůležitější události jeho období se zapsal vznik Katolické základní školy v Uherském Brodě (2006) a opětné převzetí správy děkanátu Uherský Brod do Uherského Brodu. 23. listopadu 2008 byl pořízen pro presbytář farního chrámu nový oltář a další liturgické předměty (2011 - doplněn o nový procesní kříž a paškální svícen). Do nového oltáře byly uloženy také několikeré ostatky světců.

V roce 2010 se stává novým děkanem a farářem P. Mgr. Josef Pelc, farnost vstupuje do 2. dekády prvního století třetího tisíciletí.

sestavil Mgr. Aleš Kapsa

 

 

[1] Wolný, zdroj nečitelný
[2] Kučera, Paměti Uh. Brodu
[3] Kučera, Paměti Uh. Brodu
[4] Kučera, Paměti Uh. Brodu
[5] farní archiv
[6] reverz ve farním archivu
[7] farní archiv
[8] Přídavek k inventáři z r. 18?4

 

V naší farnosti působilo mnoho kněží. Jejich výčet je rozdělen do následujících čtyř období:

  •  
    1644–1748

    Jan František Wenický, farář 1644–1651

    Petr Petrucius, farář 1651–1652

    Ignác Skalický, vicekurát 1652–1657

    Jan Václav Polontius, farář 1658–1675

    Jiří Obročný, farář 1675–1678

    Václav Halámek, farář 1678–1683

    Mikuláš Hlavačka, farář 1683–1704
    Pavel Koch, kooperátor 1683–1684
    Josef Láska, kooperátor 1683–1689
    Abrahám Šrámek, kooperátor 1684–1685
    Tobiáš Vlkoganitr, kooperátor 1685–1686
    Mikuláš Malát, kooperátor 1688–1691
    Václav Ryšavý, kooperátor 1691–1692
    Pavel Vaněčka, kooperátor 1692–1693
    Jiří Lysoňek, kooperátor 1693–1694
    Šimon Řehula, kooperátor 1694–1695
    František Zbořil, kooperátor 1695–1696
    Jan Cziza, kooperátor 1696–1697
    Jakob Hulík, kooperátor 1697
    Josef Szkula, kooperátor 1697–1698
    Jan Hlavička, kooperátor 1698–1700
    Jan Habrland, kooperátor 1700–1701
    Matěj Bartlic, kooperátor 1701–1702
    Jan Bařinka, kooperátor 1702–1703
    Jan Belynek, kooperátor 1703
    Jan Bureš, kooperátor 1703–1704

    Gottfried Theodor Neuhaus, farář 1704–1707
    Pavel Bednařík, kooperátor 1704
    Jan Maizlík, kooperátor 1704–1705
    Jan Jelínek, kooperátor 1705
    Matěj Hrabec, kooperátor 1705
    Jan Šumický, kooperátor 1705–1707

    Jan Trchalík, farář 1707–1739
    August Spáčil, kooperátor 1707–1708
    Jan František Feder, kooperátor 1707–1708
    Josef Růžička, kooperátor 1708–1709
    František Czapek, kooperátor 1709–1712
    Mikuláš Šimšalík, kooperátor 1712–1715
    Jan Schomaník, kooperátor 1715–1716
    Jiří Skočovský, kooperátor 1716–1721
    Karel Javorek, kooperátor 1721–1722
    Jan Mazura, kooperátor 1722
    Tomáš Šeliga, kooperátor 1722–1726
    Šimon Mráz, kooperátor 1726–1727
    Jakob Kytlica, kooperátor 1727–1728
    Josef Hauf, kooperátor 1728–1729
    Matouš Skočovský, kooperátor 1729–1730
    Jan Straka, kooperátor 1729–1731
    Martin Bittner, kooperátor 1730–1731
    Matěj Železný, kooperátor 1731
    Josef Štabl, kooperátor 1733–1734
    František Zischka, kooperátor 1734–1738
    Tobiáš Taušek, kooperátor 1735–1738
    Martin Gorsch, kooperátor 1738–1741

    Jan Khell, farář 1739–1748
    Michael Spandl, kooperátor 1741–1742
    Jiří Bayer, kooperátor 1742–1743
    Josef Ruprecht, kooperátor 1742–1752
    Josef Kraus, kooperátor 1753–1754
    Ondřej Nevíjel, kooperátor 1742–1752

  •  
    1748–1899

    Jan Schusterle, farář 1748–1755
    Jakob Zdráhal, kooperátor 1751–1752
    Anton Wagner, kooperátor 1751–1758
    Jan Lausch, kooperátor 1752–1753
    Karel Žůrek, kooperátor 1753–1754

    Rudolf Drahanovský, rytíř z Pěnčína, farář 1755–1789
    Jan Berger, kooperátor 1755–1757
    Martin Güttler, kooperátor 1758–1760
    Josef Pelíšek, kooperátor 1759–1767
    Anton Zdráhal, kooperátor 1760
    Martin Techet, kooperátor 1762–1764
    Vavřín Potsch, kooperátor 1764–1767
    Jan Kuttný, kooperátor 1764–1771
    Ignác Stehlík, kooperátor 1767–1778
    Matěj Veselý, kooperátor 1772–1776
    František Schlosser, kooperátor 1777
    Václav Kolovrátek, kooperátor 1777–1779
    Jan Batia, kooperátor 1777–1789
    Václav Kobera, kooperátor 1781
    Tomáš Campion, kooperátor 1781–1793
    Josef Machálek, kooperátor 1787–1804

    Václav Mořic Lipka, farář 1789–1812
    Anton Neuman, kooperátor 1794–1806
    František Fournier, kooperátor 1805–1815
    Josef Sovič, kooperátor 1806–1818

    Jan Batia, farář 1812–1821
    Jan Vojtěch, kooperátor 1815–1826
    Josef Ulehla, kooperátor 1818–1836

    Matěj Kilian, farář 1822–1824

    Anton Neuman, farář 1824–1837
    Jan Okouník, kooperátor 1827–1834
    Ignác Hlaváč, kooperátor 1834–1849
    Josef Prusinovský, kooperátor 1837–1838

    Jan Waldsteiner, farář 1838–1858
    František Polášek, kooperátor 1838–1854
    Ondřej Budík, kooperátor 1850–1853
    Jan Vysloužil, kooperátor 1853–1857
    František Knapp, kooperátor 1854–1858
    Leopold Vrbík, kooperátor 1858–1867
    Ignác Bednář, kooperátor 1858–1867

    František Knapp, farář 1859–1881
    Benedikt Korčian, kooperátor 1865–1866
    Karel Skopalík, kooperátor 1866–1882
    Anton Nutz, kooperátor 1866–1867
    Jan Parobek, kooperátor 1867–1891

    Anton Buchta, farář 1881–1891
    Josef Klvač, kooperátor 1882–1884
    Jan Fidler, kooperátor 1884–1893

    Jan Parobek, farář 1891–1899
    Augustin Chmelař, kooperátor 1892
    Augustin Lužný, kooperátor 1893–1896
    Augustin Prokop, kooperátor 1894–1895
    Augustin Odstrčil, kooperátor 1895–1908
    František Skalík, kooperátor 1897–1898
    Alois Freund, kooperátor 1899–1900
    František Dvořáček, kooperátor 1899–1906

  •  
    1900–1990

    Jan Fidler, farář 1900–1920
    Josef Březovský, kooperátor 1900–1903
    Dominik Škrda, kooperátor 1903–1904
    Antonín Lakomý, kooperátor 1904–1909
    Vincenc Vaněk, kooperátor 1906–1913
    Josef Páník, kooperátor 1909–1923
    Rudolf Stýblo, kooperátor 1913–1920

    Jaroslav Hlobil, farář 1920–1947
    František Kalivoda, kooperátor 1923
    Karel Kolář, kooperátor 1923–1932
    Eduard Hurník, kooperátor 1932–1936
    František Karlík, kooperátor 1934
    Jan Dubský, kooperátor 1937–1939
    František Ondrouch, kooperátor 1939–1940
    František Šesták, kooperátor 1939–1940
    Josef Šimoník, kooperátor 1939–1949
    František Josefík, kooperátor 1940–1946
    Bohumil Hrubý, kooperátor 1940–1950

    Jan Dubský, farář 1947–1950
    Antonín Škabraha, kooperátor 1948
    František Javor, kooperátor 1948–1950
    František Sláma, kooperátor 1949–1950
    Karel Kotisa, kooperátor 1950–1951

    Antonín Škabraha, provizor 1950–1953

    Rajhold Cziearek, farář 1951
    Jaroslav Janík, kooperátor 1951

    Alois Koruna, farář 1951–1959
    Vojtěch Slouka, kooperátor 1954–1955
    Josef Čechmánek, kooperátor 1955–1956
    Jan Petrucha, kooperátor 1956–1968

    Josef Vrana, farář 1959–1963

    Stanislav Sedlák, farář 1963–1980
    Rudolf Remigius Janča OFM, výpomocný duchovní 1967–1968
    Vojtěch Slouka, kooperátor 1968–1969
    Antonín Škabraha, kaplan 1969–1977
    Alois Josef Fojtů OP, kaplan 1969–1970
    Alois Josef Fojtů OP, kooperátor 1970–1972
    Josef Pietrik, kaplan 1972–1974
    Pavel Kupka, kooperátor 1974–1975
    Rudolf Smahel, kaplan 1977–1980

    Karel Jašek, farář 1980–1990
    Bohumír Vitásek, kaplan 1980–1981
    Miroslav Kočvara, kaplan 1981–1988
    Jiří Doležel, kaplan 1988–1990

  •  
    1990 – doposud

    Zdeněk Angelik Mička OP, farář 1990–1996
    Jaromír Česlav Plachý OP, kaplan 1990–1996
    Josef Patrik Trnečka OP, kaplan 1990–1993
    Karol Valentin Labuda OP, kaplan 1993–1994
    František Beníček, trvalý jáhen 1994–2013

    Vojtěch Daněk, farář 1996–2001
    Antonín Ptáček, kaplan 1997–1998
    Pavel Šíra, kaplan 1998–2000
    Ladislav Kunc, kaplan 2000–2002

    František Král, farář 2001–2010
    Jiří Kupka, kaplan 2002–2003
    Jan Ston, kaplan 2003–2004
    Jan Koblížek, kaplan 2004–2005
    Josef Svoboda, kaplan 2006–2007
    Bohumil Kundl, kaplan 2007–2008
    Jiří Pospíšil, kaplan 2008–2010

    Josef Pelc, farář 2010–2018
    Radim Kuchař, kaplan 2010–2011
    Pavel Martinka, kaplan 2011–2013
    Zdeněk Gerhard Klimeš, excurrendo kaplan (dojíždí z Hradčovic) 2014–2017
    Pavel Macura, jáhen 2014–2015
    Tomasz Żurek, jáhen 2015–2016
    Tomasz Żurek, kaplan 2016–2017
    Jindřich Peřina, kaplan 2017–2022

    Svatopluk Pavlica, farář 2018–
    Petr Janíček, 2022–